V letech mezi 1947 a 1956 byly na západním břehu Jordánska v Kumránu, což je archeologické naleziště na suché planině u severozápadního břehu Mrtvého moře, nalezeny starodávné svitky. Jsou to nejstarší známé náboženské rukopisy židovské bible.
Tyto starodávné spisy byly nalezeny v jeskyních a všechny byly prakticky stejné, ručně psané na pergamenech nebo papyru. Nacházel se ale mezi nimi jeden, který je již na první pohled naprosto odlišný. Není totiž vyroben z papyru nebo pergamenu, ale z mědi. Jedné se tedy o měděný svitek.
První překlad tohoto měděného svitku nejspíše pořídil John Alegro v roce 1956. Přeložením tohoto svitku zjistil, že se jedné o seznam ukrytých pokladů. Popisuje 64 lokalit s ukrytými poklady.
Lidé se domnívali, že se tyto poklady ukrývají někde v Jeruzalémě, protože tam jsou odkazy na chrámové okrsky. Mnoho průzkumníků se tyto poklady pokoušelo najít, ale oficiálně nikdo z nich stále neuspěl.
V Jeruzalémě se doposud nic nenašlo možná proto, že se tam žádný z 64 pokladů nikdy nenacházel a doteď jsou ukryty v jiné části světa.
Detailní průzkum měděného svitku
Tento měděný svitek již řadu let zkoumá metalurg a hledač pokladů Robert Fetter.
Robert je přesvědčen, že poklady nepatřily Izraelitům.
Důkladným studováním svitku si všiml, že zlato zmiňované na svitku je měřeno v kilogramech, což je pro Izraelity velice neobvyklé. Dalším, ještě zajímavějším objevem je, že mezi hebrejskými písmeny se nachází 14 řeckých písmen.
Váhy a míry jsou egyptské a čistota mědi je velice překvapující, protože dosahuje 99,9%. Jediné místo, kde se nacházela taková čistota mědi, byl také Egypt. Tudíž se tyto poklady nenacházejí a nikdy nenacházely v Jeruzalémě, ale o více jak 1000 km dál, v jiho-západním Egyptě.
Toto tvrzení je také doloženo tím, že se svitek zmiňuje o velké řece. Velké řeka se ale nikde v okolí nálezu svitku (Jeruzaléme ani v Judei) nenachází. Nejbližší místo, kde se velká řeka nacházela a také se jí tak říkalo, byl Egypt a jím přitékající Nil.
Achnaton na měděném svitku
Dalším velkým překvapením je, že složením prvních 10-ti řeckých písmen, vznikne slovo Achnaton.
Je tedy možné, že svitek hovoří o pokladech ve městě El Amarna (Amarna), hlavním městem faraona Achnatona.
Jak tyto poklady ale souvisejí s faraonem Achnatonem? Dějiny Achnatona znají jako kacířského faraona. Achnaton se v Egyptě zjevil z ničeho nic. Zakázal vícebožství a zavedl jen jedno jediné. Prohlásil, že existuje jen jediný bůh – Aton, sluneční kotouč. A tak všichni jeho stoupenci uctívali slunce a jeho paprsky, kterými se jich tento bůh dotýkal. Před Achnatonem také žádný faraon nebyl sám bůh. Achnaton to ale změnil a prohlásil, že faraon, tedy on, je také bohem.
Sám Achnaton byl velice zajímavou osobou. Ať už kvůli tomu, jakým způsobem se v Egyptě objevil a převrátil celé náboženství vzhůru nohama, tak i kvůli jeho vzhledu. Měl protáhlou tvář a lebku, vypouklé břicho a tenké nohy. Někteří jsou zastánci toho, že mohl být sám mimozemšťanem.
Jak Achnatonův osud tak i poklady zmiňované na měděném svitku, zůstávají velkým tajemstvím. Achnaton se totiž stal nepohodlným a tak se ho zbavili. Jeho jméno a vše s ním spojené bylo odstraněno z chrámových zdí a svitků a tak se velký kacířský faraon z Amarny vytratil.
Achnatonova hrobka
Údajná Achnatonova hrobka, který byla v roce 1932 odkryta, byla ale naprosto prázdná a bez jakýchkoliv známek po jeho osobě. Dalším místem, kde byl údajně pohřben, měla být hrobka č. 55 . Údolí králů. Většina lidí a archeologů ale pochybuje, že nalezená mumie patřila Achnatonovi. Místo jeho odpočinku tedy zůstává stále záhadou. Kdyby se ale našla jeho mumie, pokud vůbec existuje, mohlo by se potvrdit, že byl z jiné planety a proto vypadal tak, jak vypadal.
Na měděném svitku by místo jeho odpočinku mohlo být zaznamenané. Co jsou ale zač ty ostatní poklady zmiňované na měděném svitku?
Sumerské texty a zlato
Dle starodávných sumerských textů lidstvo bylo vytvořeno proto, aby těžilo zlato pro své bohy, tedy pro mimozemské bytosti, které naši DNA upravili tak, abysme se stali lidmi. Bohové toto zlato potřebovali a bylo pro ně životně důležité. My toto zlato také používáme převážně pro technologické výrobky a pro lety do vesmíru je více než nezbytné díky jeho vlastnostem vodivosti a tažení. Nyní pro něj tedy máme využití, ale před tisící lety? Proč by lidstvo těžilo zlato, když pro něj nemělo využití? Vše muselo zažít tím, že ho po nás mimozemšťané chtěli těžit, a tak jsme ho i po jejich odchodu stále težili a když se nevraceli, tak jsme jej schraňovali ve formě šperků apod.
Co když tedy tyto ukryté poklady, zmiňované na měděném svitku, jsou poklady ve formě mimozemských technologií? Je možné, že nás tento svitek zavede k něčemu většímu, než je jen ,,pouhé” zlato.
Tento měděný svitek tedy může být něčím jiným a větším, než jen mapou pokladů a může nás dovést na úplně jiná místa poznání..
