Příběhů, které popisují vznik lidské rasy je několik a můžeme je nalézt v mnoha podobách z kterékoliv doby od všech možných civilizací na planetě a vždy mají jedno společné. A to, že hmotu, lidi, dobro a zlo vytvořil bůh.
Víra křesťanské sekty zvané Kataři, byla označna jako satanská církev a nakonec vymícena. Posledním sídlem této sekty byla starověká pevnost ze 13. století v Languedoc ve Francii.
V roce 1321 byl během svaté inkvizice upálen poslední katarský prefekt. Kataři byli heretická sekta, která vznikla ve středověku a byli považování za kacíře. Veškeré dění na světě považovali jako následek boje mezi silami dobra a zla. Podle nich bůh a satan mezi sebou provádějí neustále boje a my lidé jsme v tomto střetu jenom figurkami. Bůh je všemocný a nikdo nemůže být tak mocný jako on, ale síly temna mohou být tak silné, aby svedly lidi na nesprávnou cestu. Označovali ji jako ,,Rexmundi”, což znamená ,, Král světa” a má se jednat o druh démona. Tento Rexmundi vás svede na scestí materiálními lákadly.
Kataři věřili, že se na počátku věků střetly dvě mocné síly, síla temnoty a síla světla. Dobrý bůh zůstal někde ve hvězdách, zatím co zlý bůh vytvořil hmotu, do nichž uvěznil světelné částice, poletující mezi lidmi. Kataři byli přesvědčeni, že jsme andělé lapeni v lidském těle a že denně provádíme neustálý boj, abysme si vzpomněli na náš božstký původ a na existenci temných sil, které nás lákají do fyzického světa a oddalují nás od naší duchovnosti. Kataři byli přesvědčeni, že aby se dostali z tohoto světa, musí vést naprosto příkladný světský život. Protože pokud ne, po smrti se znovu reinkarnují a musí na tomto světě žít znova. Jenomže podle nich peklo neexistuje, peklo je totiž zde na Zemi. Peklo je vše co je materiální svět, takže reinkarnací zpět do tohoto materiálního světa se dostanou opět zpět do pekla. Kataři měli o lidské rase velice zvláštní představy.
O nebeskské části vesmíru tvrdili, že každý člověk se po smrti vrátí ke své duchovní podobě a vše fyzické zmizí. Pokud se ale reinkarnací vrátí zpět do materiálního světa, je zpět v pekle. Někteří lidé v materiálním světě žijí již nespočet reinkarnací, protože tolik touží po materiálním světě, že se nebojí zaprodat duši a nejsou schopni se od metariálního světa odpoutat. Kataři věří, že lidé jsou nehtmotné duchovní bytosti, které jsou uvězněni ve hmotném těle.
Nejstaří známý příběh o stvoření lze nalést v mezopotámském eposu Atrahasis. Sumerské texty, psané klínovým písmem hovoří o tom, že zde byl konflikt mezi vyššími bohy (Annunaki), kteří nutily k práci nižší bohy. A tak vyšší bohové rozhodnout, že vytvoří člověka a tak bohové stvořili lidi jako otroky. Naši předkové to nedokázali pochopit, mylně považovali mimozemšťany za bohy, protože přišli z nebes.
Epos Athrasis popisuje způsob, jakým byla tato ,,pracovní” síla vytvořena. Aby tělo fungovalo, musela se k ní připoutat duše. Bohové vytvořili tělo jako vězení, které uvěznilo božskou jiskru nebo duši světelných bytostí v lidské podobě. Lidé jsou hybridní bytosti, jsme lidé plné rozporů, jedna naše část je nehmotná a náleží světlu, druhá je materiální a náleží temnotě. Tento neustálý konflikt řídí naše životy.
Lidstvo se však velice rychle rozmnoží a tak bůh Enlila se rozhodně lidstvo zničit. Nejprve sešle na lidstvi mor a poté potopu.
