V Jižním Pákistánu v provincii Sindh se nacházejí rozvaliny, které se rozkládají na 1 km2 v údolí řeky Indus. Tyto rozvaliny představují nejranější civilizaci a starověké město na světě, Mohenjo-daro, které byla zničeho nic najednou zničena.
Podle mainstreamu se jedná o 4000 let staré starověké město, které bylo objeveno v roce 1922. Mohanjo-Daro bylo na vrcholu okolo roku 2000 let p.n.l. Pak bylo z neznámého důvodu kompletně zničeno. Nikdo neví ale proč a jak celá civilizace kompletně zmizela. Když britští archeologové pracovali v roce 1922 na vykopávkách, velice je ohromilo to, co tam objevili.
Nalezli tam pozůstatky všech obyvatel celé civilizace ležící mrtvou úplně všude, i na ulicích, někdy držící se za ruce a všichni zemřeli ihned v jeden okamžik.
V roce 1979 publikoval britský badatel David W. Davenport knihu s názvem ,,2000 A.C. Distruzione Atomica- LA misteriosa scomparsa di una citta titanica nella Valle dellIndo“, kde dochází k překvapivým zjištěním a závěrům o zániku Mohenjo-Dara.
Zjistil, že v rozvalinám bylo 46 metrů široké epicentrum, kde na zjedné straně (té k epicentru) byly kameny, keramika a všechny ostatní předměty roztaveny. Tyto předměty se zdají být zkristalizované a zpečené dosebe, jako by byly vystaveny náhlému a velkému žáru.
Epicentrum 
Roztavené předměty 
Roztavené předměty
Vypadá to, jako by celé město lehlo popelem v důsledku jaderné exploze, která měla za následek vyhlazení tohoto města spolu s jejími obyvateli. Místem výbuchu má být již zmíněné epicentrum, kde se nachází nejvíce roztavený předmětů.
Tuto hypotézu podporuje fakt, že David Dawenport našel spečené cihly, vytrifikované zdi, keramické nádoby a předměty které jsou kompletně roztavené a hlavně kostry lidí, které jsou kalcinované a některé stále radioaktivní!
Najdete tam kameny a zdi, které jsou kompletně roztavené, takže tam musel vzniknout extrémní žár.
Lidstvo v té době ale takovými technologiemi, aby vytvořili extrémní žár, nedisponovalo. Takže tento kus techniky musel být buď mimozemskou zbraní nebo jaderným zařízením.
Odpověd na tuto záhadu může ležet v hinduistické knize ,,The Ramayan of Valmiki”.
Tato kniha vypráví o impozantních bojích zbraní zvanou ,,Bramastra”. Tato zbraň byla pojmenována po bohu Bramovi. Dle této knihy po použití této zbraně lidem odpadávaly nehky a vlasy a trvalo měsíce, než z nebe přestaly padat následky této zbraně.
To zní jako dosti přesný popis použití jaderné zbraně.
Texty jsou plné bojů bohů, které spolu bojovali na obloze ohromujícími zbraněmi.
V roce 2016 pomocí radiokarbonového datování bylo zjištěno, že zbytky keramiky a ostatků lidí a zvířat, jsou mnohem starší než jsme si mysleli. Vyšlo najevo, že toto město by mohlo být až 8000 let staré. Už se tedy přibližujeme k biblické potopě světa a tudíž by toto město mohlo existovat ještě před potopou světa. Proč ale bylo toto město zničeno atomovým výbuchem není jisté.
