Nassim Haramein – Propojený vesmír 2/6

Co znamená renormalizace? Renormalizace je způsob jak odstranit nekonečno z rovnic. Ve fyzice existují 2 typy nekonečna – nekonečně malé číslo a nekonečně velké číslo.
Pokud Vám vyjde nekonečně malé číslo, není až tak čeho se bát, protože to je maličké číslo. Pak je tu ale ještě nekonečne velké číslo. Když Vám v rovnici vyjde nekonečně velké číslo, tak už máte problém a nemůžete ho ignorovat.
Fyzika ale dokáže už více jak 100 let ignorovat skutečnost, že hustota vakua je nekonečná. Pokud tedy fyzikové najdou takové nekonečno, snaží se najít takovou konstatnu, aby mohli nekonečno odstranit z jejich rovnic a dostali tak konečné číslo. V tomto konkrétním případě použili Planckovu vzdálenost, která činí 1,616 x 10^-33cm. 

Současná fyzika si myslí, že je to to nejmenší čeho je vesmír schopen. Planckova vzdálenost byla vypočítána pomocí Planckovy konstanty, gravitačních polí a elektromagnetických polí a říká, že jde o nejmenší oscilaci, nejmenší vybraci, kterou vesmír umí. Můžete si to představit tak, jako kdyby foton procházel sám sebou, pak délka/vzdálenost této vlnové délky je rovna Planckově vzdálenosti.
A tak fyzikové vzali krychli o velikosti 1 cm3 a ptali se, kolik těchto maličkých vybrací tam můžeme vměstnat a to by nám dalo konečné číslo pro hustotu vakua. Výpočtem zjistíme hustotu vakua, která činí 10^93 gramů/cm3. To je obrovské číslo. Fyzici zkusili i vypočítat jakou hustotu by měl celý vesmír, veškeré planety, hvězdy, galaxie kdyby je také zkusili vměstnat do krychle velikosti 1 cm3 a vyšlo jim číslo 10^55 gramů/cm3. 
Když tedy porovnáme obě čísla, liší se o celých 38 řádů a to je v 1 cm3 celý vesmír. Vakuová hustota je tedy takto extrémně vysoká? Prakticky nekonečne?
V roce 1947 přišel člověk jménem Casimir s nápadem, že když k sobě dáte velice, velice blízko dvě desky, eliminujete vlnové délky mezi deskami, ale nikoliv vně těchto desek, takže by měl vzniknout rozdíl v energii vně desek a mezi deskami a to by je mělo stlačit k sobě.

Casimir provedl výpočet a uvědomil si, že aby se desky mohly přiblížit natolik blízko, aby eliminovaly dostatek frekvencí a vakuum je mohlo přitlačit k sobě, musely by být desky od sebe vzdáleny jen pouhé mikrony. To ale v roce 1947 nikdo nedokázal, protože neměli technologii na to, aby dvě desky ,,vyleštili” s přesností na mikrony.
Technologie pokročila až v roce 1990, kdy se tento experiment provedl a samozřejme tyto dvě desky byly přitlačeny k sobě. A byly přitlačeny přesně takovou silou, jakou Casimir v roce 1947 předpověděl. Jedná se tedy o důkaz, že tato energie se ve vakuu opravdu nachází.
Tato energie se nacházi všude, je uvnitř Vás. To znamená, že všichni k ní máme přístup. Staří, největší mistři na Zemi něco podobného tvrdili už v dávných dobách, kdy se snažili lidem říkat: ,,Obraťe své smysly dovnitř! Jděte do svého středu. Najděte místo klidu.” Protože tam se napojíte na základy stvoření.
Protože k této energii máte všichni přístup, a protože energie reprezentuje informace, znamené to, že máte přístup k informacím celého vesmíru. To může vysvětlovat různé paranormální jevy, jako vzdálené pozorovnání, telekinezi apod., protože vakuum je všude, vše propojuje a je všude v jednu chvíli. Takže pokud se na tuto energii vakua dokážete napojit, víte co se děje kdekoliv ve vesmíru.

Díky tomu co nyní víme nám začíná dávat smysl kvantového provázání, kdy byly provedeny různé experimenty. Jako například: Byly odebrány buňky z jazyka člověka a dány do Petriho misky a byly udržovány naživu. Buňky byly monitorovány a taktéž i osoba, od které tyto buňky pocházejí -> jako teplota, mozkové frekvence, apod. Poté se dotyčná osoba vzdálila několik kilometrů od odebraného vzorku. Jakmile se dotyčná osoba rozrušila, teplota, frekvence, všechno mělo zvýšené hodnoty. V tu samou chvíli se zvedly i hodnoty buňek v Petriho misce, které byly vzdáleny 24 km. Všechno to dává to smysl, protože jak bylo řečeno, všechno je propojené vakuem.

S pomocí doktorky Rascherové, s kterou Nassim spolupracuje, začali vytvářet Zákonitost měřítek (Scalling Law). Protože pokud je pravda, že vakuum je plné, a dělí se , aby vytvářelo naší realitu, tak pak pokud dáme do grafů objekty ve vesmíru, měly by se všechny řadit do jedné linie a měla by se tam objevit sebeorganizovanost.

Na osách grafu je poloměr objetku a energetická úroveň v hertzech. Je tam zakreslena hodnota vesmíru (je to velikost našeho vesmíru s přidáním veškeré hmoty kterou vidíme), galaxie, atomu, Planckovy konstatny atd a jde vidět, že vše opravdu leží na jedné přímce. To je jasný důkaz, že se vše řídí Schwarzschildovou podmínkou, tedy že se řídí zákonitosmi černé díry. Žijeme tedy v černé díře? Vypadá to, že ano, protože se vesmír touto podmínkou řídí. Nassimova teorie to předpokládala hned od začátku.

Jak jsme již zmínili, pokud lze cokoliv dělit do nekonečna, pak vše, co máte, jsou různá měřítka černých děr. Je to tak proto, že když oddělíte kousek prostoru, vakua, v každém dělení je nekonečné množství energie. Pokud rozdělíte atom, a poté hmotu sečtete, máte z toho černou díru. Tudíž je černá díra všude, ve slunci, v nás, v atomu..
Jelikož je v Zákonitosti měřítek zakreslen vesmír, galaxie, atom a planckova vzdálenost (10^-33 cm) a vše je na jedné linearní progresi, znamenáto , že máme pojítko mezi Einstainovými rovnicemi a kvantovou teorií. Takže to znamená, že spolu tyto dvě teorie souvisí!
A protože všechno spolu souvisí a vy jste součástí vakua, jste součástí veškerého vesmíru, který s Vámi komunikuje a Vy dokážete komunikovat s ním.

---

Je atom opravdu černá díra?
Současná fyzika úplně zazdila skutečnou hustotu vakua, o které jsme mluvili na začátku, která činí 5,1 x 10^93g/cm3 a tvrdí, že nemá žádný význam. Ikdyž se Casimiriho experimentem dokázalo, že tlačí desky k sobě.
Nassim dále vypočítal objem protonu, který činí 9,6 x 10^-39 cm3.

Poté tento objem vydělil husotou vakua a tím se dozvěděl kolik vakuové hustoty je unitř objemu protonu, což je tedy 4,9 x 10^55 gramů energie ve vakuu uvnitř protonu.
A teď přijde pro Vás možná obrovský šok, protože toto číslo 10^55 už jsme jednou viděli. Jedná se o hmotnost vesmíru.
A co z toho vyplývá? Vyplývá z toto, že všechny malé oscilace všech protonů ve vesmíru, zažívající vesmír ze své vlastní perspektivy, jsou v každém protonu, tím tedy vakuum ví, co se v jeden okamžit kde děje . Tím je tedy matematicky dokázáno, že jsme všichni jeden!
V Nassimově článku, který na konferenci publikoval, napsal, že toto je tedy důkaz, že všechny protony jsou propojené skrze vakuum. A to je způsob, jak sebe může systém organizovat. Protože vakuum ví, kde všechno je.

Hmotnost celého vesmíru v protonu určitě stačí na to, aby se proton stal černou dírou. Proto spočítal, kolik gramů z 10^55 je potřeba, aby se z něj stala černá díra. Použil k tomu Schwarzschildův poloměr.
Schwarzschildův poloměr je charakteristická vzdálenost pro každou hmotnost. Je to poloměr koule, do které musí být veškerá hmota o dané hmotnosti stlačena, aby již žádná síla nemohla odvrátit její zhroucení do gravitační singularity. Je to řešení na Einsteinovy rovnice, protože když Einstein publikoval svou Obecnou relativitu, nevyřešil ji. To dokázal až Schwarzschil, který ji Einsteinovy poslal a poté 2 týdny na to zemřel.
Schwarzschildovo řešení tedy řeší, kdy se stane objekt černou dírou.

Tato rovnice se neustále používá, aby spočítala gravitační pole vesmíru. Ale fyzikové neustále ignorují fakt, že to vyžaduje černou díru, singularitu ve středu, aby se zakřivení vůbec objevilo.

Dle výpočtů výše vychází, že k tomu, aby se z protonu stala černá díra, je potřeba z hmotnosti 10^55 gramů pouze 8,9 x 10^14 gramů. Procentuálně je to pouze
1,7 x 10^-39 %.
Klasická fyzika tvrdí, že proton má hmotnost 10^-24 gramů. kdežto zde to vychází na 10^14 gramů, to je o 38 řádů mimo. Níže je fotka Nassima, která ilustruje jeho pocit, když se mu něco takového stane:

Odpovědí na tuto nerovnost je silná nukleární energie. Silná nuklerání síla má držet atomy pohromadě, aby se nerozletěly od sebe. Ale tato síla nemá žadný zdroj energie, žádné logické vysvětlenění. Pak fyzikové přišli s tím, že tuto sílu zprostředkovávají Gluony. Pak ale zjistili, že uvnitř protonu jsou další částice, Kvarky, a ty tam musely taky být něčím drženy, ,,silnou, silnou sílou?” Ne, přispěchali s dalším názvem – Color force a udělali z ní nekonečně silnou sílu.
Když ale popřemýšlíme, co by mohlo být tou silou, je to černá díra. Žádná Color force. A jelikož fyzikové nemají jak spočítat, jak silná by Silná síla měla být, tak pokud se někoho zeptáte, řekne vám, že pokud se gravitace rovná 1, tak Silná síla bude cca 10^38 – 10^39 x silnější. Takže rozdíl mezi standardním modelem a Nassimovým je oněch 10^38 – 10^39. Opět se tu objevuje toto číslo. Nassim ale již počítal s energií nutnou k uvěznění, aby vše držela pospolu. Takže Nassim to má matematicky podloženo, kdyžto ostatní fyzikové tam ty síly jen tak dali, bez jakéhokoliv podloženého vysvětlení.
Proč tedy fyzikové, když měří hmotnost protonu, naměří o 38 řádů méně než Nassim spočítal? Protože fyzikové tuto hmotnost měří až po tom, co je proton vytrhnut z atomu. Je tedy daleko od povrchu horizontu událostí černé díry, proto se zdá mnohem lehčí.
Proto vytvořil Zákonitost měřítek (Scalling Law) jako důkaz, kde na přesné přímce je Nassimův (Schwarz) proton, který se také řídí Schwarzschildovou podmínkou, kdežto klasický proton je úplně mimo. Nassim má tedy pravdu.

Celá druhá část přednášky:

Další díly: