V roce 2006 američtí vědci z Californské univerzity Santa Cruz ohlásili objevení oblasti genomu HAR1, kterou pravděpodobně obsahuje jen lidská DNA. Genom HAR1 není s největší pravděpodobností přítomen u žádného jiného živočicha, jen u lidí. Vědci se domnívají, že gen HAR1 hraje zásadní funkci ve vývoji našeho mozku a je to prvek, který nás odlišuje od ostatních živočichů.
Vývoj mozkové kůry je velice složitá událost. Probíhá zhruba mezi 7. a 19. týdnem nitroděložního vývoje. V jejím průběhu vzniká více než 100 miliard nových nervových buněk, které vědí, kam mají doputovat a jak se mají zapojit. Při putování je vedou takzvané „Cajalovy-Retziusovy buňky“ a ty vyrábějí bílkovinu „reelin“. Bílkovina reelin řídí vznikající mozkovou kůru. A právě v Cajalových-Retziusových buňkách ve vývojové době v těle matky v období mezi 7. a 19. týdnem, byla objevena vysoká aktivita genu HAR1.
Gen HAR1 je vývojově mladý gen v porovnání s jinými geny. Pokud porovnáme stavbu tohoto genu s jinými geny, zjistíme, že je naprosto odlišný. Otázka je, co tento gen vedlo k takové odlišnosti? Kde se vzal? Objevil se sám od sebe během evoluce? Co by ale přinutilo tento gen se objevit? Všechny indicie ukazují na to, že tento gen byl poupraven do takové podoby jak vypadá, aby nám pomohl skokově navýšit inteligenci a oddělili jsme se od svých opičích předků.
Britský vědec Francis Krig, který spolupracoval na objevení struktury DNA se domníval, že se lidské geny nemohly objevit jen tak náhodně. Francis Krig měl dojem, že za 600 milionů let od doby vzniku planety do doby než se na planetě Zemi objevil život, nebylo dost času aby se DNA vytvořila zcela náhodně, protože je to nesmírně složitá molekula a na vytvoření tak složité molekuly je to velice málo času.
Krig nabídl tuto analogii: ,,Je mnohem pravděpodobnější, že by jste sestrojili plně funkční létající Jumbo během doby, kdy by skládkou proletěl hurikán, než to, že by se náhodou objevila jakákoliv molekula DNA v dávné a prapůvodní polévce během 5 nebo 6 milionů let, to prostě není možné.”
Kde se tedy tato molekula tady vzala? V minulém článku Nákaza z vesmíru? jsme psali, že komety mohou obsahovat ,,život”, jako jsou viry, bakterie a i dokonce složitější – více-buněčné formy života. Tímto způsobem se DNA, tedy život, může roznášet po celém vesmíru. Tak byl nejspíše zavlečen i zde v době, kdy byl při tvoření naší planety povrch bombardován kometami a meteority.
Teď ale vyvstává otázka, jaký je původ DNA, kde, v jaké části vesmíru se poprvé objevila, kde se poprvé vytvořil inteligentní život a co způsobilo vytvoření a rozeslání ,,životadárných” komet? Jelikož je vesmír podle současných poznatků starý 14 miliard let, tak naše civilizace a naše planeta je zde opravdu jenom chviličku – 4,6 miliardy let. Planeta, na které se poprvé vytvořila DNA a původní život, mohla vzniknout miliardy let před tou naší a tato původní civilizace by byla mnohem, mnohem dále než my, viz předchozí článek Klasifikace civilizací – Kardašova škála.
