Analýzou a dekódováním starověké tabulky bylo odhaleno, že Babylonští astronomové vypočítali pohyby Jupiteru asi 1400 let předtím, než Evropané byli schopni v 17. století tyto pohyby sami vypočítat.
To znamená, že tito starověcí mezopotamští astronomové nejen přišli na to, jak předpovídat Jupiterovy pohyby ve sluneční soustavě dávno před dobou, kdy ještě neexistovaly dalekohledy, ale také používali složitou matematiku, na které stojí dnešní moderní matematika.
To ukazuje na to, jak vysoce byla tato civilizace vyspělá, ikdyž si mainstream stále tyto skutečnosti nechce připustit, resp. nechce to oficiálně rozšířít mezi širokou veřejnost.
Klíčem k tomuto dekódování byla jediná fotografie astronomické tabulky, kterou historička Matthieu Ossendrijver z Humboldtovy univerzity v Německu použila k tomuto významnému objevu. Tato tabulka byla vatesána do kamene před více jak 2000 lety.
Po celá desetiletí byli vědci zmateni čtyřmi babylonskými tabulkami, které jsou uloženy v londýnském muzeu, které se odkazují na Jupiterovy pohyby na obloze. Ačkoliv máme spoustu archeologických důkazů, že babyloňané používali matematiku, nikdy nebyla viděna složitá aritmetika. Proč tedy tyto tabulky odkazují na složité geometrické výpočty?
Tyto kamenné tabulky pokryté klínovým písmem byly vykopány z míst okolo Babylonu a Uruku (nyní Irák) v 19. století a převezeny do Britského muzea. Ossendrijver znala obsah těchto čtyř tabulek, ale nikdy neviděal tu pátou, kde jsou tyto pohyby zaznamenány. Proto těmto čtyřem tabulkám nerozumněla do té doby, než uviděla fotografii páte tabulky.
Dekódovaná pátá tabulka obsahuje procedury pro vypočtení jeho pohybu sluneční soustavou. Podle textu to Babyloňané učinili sledováním Jupiterovy rychlosti jako funkce času a určováním oblasti pod křivkou závislosti rychlosti na čase.
Francouzští a britští učenci používali stejnou techniku až během 14. století a všichni si mysleli, že tento proces vznikl až díky nim.